Pravidlo jednoho léta

Když Mara odjede do přímořského městecka; aby se vzpamatovala ze ztroskotaného vztahu a vyhoření; ocekává samotu, ne spojení s někým dalším. Na léto si pronajme ošlehanou chalupu u moře a souhlasí s jednou podmínkou své uzavřené pronajímatelky Elise: žádné citové závazky. Jenže léto má zvláštní schopnost pravidla uvolňovat. Jak se dlouhé dny proměňují ve spolecná jídla, otevřené rozhovory a pomalé znovunacházení důvěry; Mara zacíná cítit něco; co už roky nezažila — být skutecně přítomná. Elise, poznamenaná minulým zklamáním, které ji naucilo, že láska odchází, se brání tomu, co mezi nimi roste, i když po tom zároveň touží.